víme

my víme, co potřebujete
pochválit, pohladit a taky trochu sladkejch snů
my víme, co potřebujete
tak už se odevzdejte
my víme, co potřebujete
nakoupit, poradit a taky trochu benzínu

ňákej jih

už vlastně neznám
kapky studenýho potu
a ani nevim proč tu jsem
to se to pěkně rýsuje
že si mě bere tahle zem

ven

prachy jsou silná zbraň
ale já se nerad vzdávám
tohle je špína celýho světa v jedný ulici

vzduch je už čistej
můžeš ven
čistej, jak křída bílej
zpátky chci víc, není co říct

kiasu

na tebe už nemám žádný místo
jsem teď hrozně rychlej
a chci mít všechno pěkný
a samozřejmě čisto

řezník

extrémě čistá láska
vyznám se ve tvejch kostech
dneska to budou jatka

mam jenom 1 vášeň
a dobrák vod kosti jsem
zpocenou ruku v kapse
a chladnou kudlu v ruce

mám jenom 1 vášeň
teď budeš pro mě
vyznám se ve tvejch kostech
extrémě čistá láska kvete ve všech velikostech
dneska to budou jatka


1015 km/h

zavřenej v kabině svýho posledního mozku
1015 kilometrů 1015
pásy mě škrtěj, ale unikám
přes vlákna svýho exoskeletu

zavřenej v kabině svýho posledního mozku
1015 kilometrů 1015 jinejch světů
1015 kilometrů 1015 za hodinu 1015 kilometrů jinejch světů

nikdy sem nic neviděl a navíc sem zapoměl


fig

krvinky, atomy, duše a hvězdy
myšlenky hříšný, řeky a cesty
exploze stroje, ohnivý pole
jednou se sejdeme všichni tam dole


nehnutě

ležim na stropě
pod černou září
hledám svojí stopu
hledám v tvojí tváři
jednou možná nikdy
a věřim jenom sobě
7 dní na cestě
8. nohou v hrobě

až tě potkám
jednou možná teď
poznávám tě hned

nikdy víc mě neuslyšíš


jen čekám

tenhle jed mě ničí
při běhu do bezpečí
a potom jen stojim a rychle dejchám

dneska si zase vyhrál, zejtra tě snad skolim
a potom jen stojim a rychle dejchám a čekám


ws

teď už to víš, není cesty zpět
není žádnej směr

ztracený bezpečí tohodle světa
předstíráš spojení a nechceš si přiznat
že musíš makat v týhle díře
dřív ti to vadilo, ale už na to kašleš
co je mý a co je tvý poznáš na hranici zavřenejch dveří
jestli chceš pomoc, tak hledej dál
dyť víš z čeho jsem si stavěl tenhle plot
a radši nechtěj vědět proč


poslední jistota

když sám, tak v lese
mrtvej list se na hladinu snese
a slunce, do hlavy udeří
dokonalosti: kapradina, peří

shluky molekul, moc velká náhoda
nenajdeš chybu týhle konstrukce
shluky molekul, to neni náhoda
jedinou jistotou je naše neshoda


temnotaje

řeč je tak abstrakní nástroj:
poslední kovboj
poslední nápoj/náboj?

vzorově vzdoruje, jako stroj
ozáří temnotu a všechno je jasný, čistý a krásný
čistý a krásný a jednoznačný
přes všechno světlo nevidim nic
temnotaje mnohem víc
temnota je mnohem blíž


kolo stroje

zapojenej do systému
hledám je jednu pevnou stěnu
zavřený oči mám zavřený oči
syrový řeči schovaj
že čekám na jakoukoliv změnu
že čekám a beru tvojí změnu

nejmenší kolo týhle mašiny
kousl bych (se), ale mám všechny zuby vylámaný
syrový řeči mám zavřený oči


pozdě

dneska jsem pomalej chlap
tak mi to odpusť aspoň trochu
zase jsem zůstal někde sám
připrav se že ti všechno dám
včera jsme se ještě neznali
a dneska je už asi pozdě
a dneska už asi všechno víš
a dneska je to už asi jedno